Horký salep se skořicí

Dneska je u nás nevlídné mlhavé počasí. Chvilku jsme venku s Matym aportovali, ale když jsme přišli domů, byli jsme rádi, že jsme zase v teple. No a takový sychravý podzimní den přímo vybízí k tomu uvařit si nějaký horký nápoj, až už čaj, kávu, svařák.... nebo SALEP.

Salep je tradiční horký nápoj z Blízkého východu, který svou konzistencí připomíná řídkou krupicovou kaši. Připravuje se ze směsi velmi jemně namletého salepového kořene (vstavač mužský, též zvaný jako horská orchidej) a zázvoru, dochucené skořicí a slazené vanilkovým cukrem. V zimě se podává jako posilující nápoj.  

Já salep poprvé ochutnala v čajovně a byla jsem nadšená. A dneska jsem si ho připravila z instantní směsi, kterou lze zakoupit třeba v obchodech ze zdravou výživou, na internetu nebo přímo v čajovně.  Je to mňamina, nápoj krásně zahřeje a ta skořice navrch, ááách... :) Jen je to slaďárna jako blázen, takže doporučuji pít jen jednou za čas. :)

Znáte salep? Už jste ho ochutnali? Jak vám chutnal? :)

Lesk jak blesk

Pomalu, ale jistě se blíží advent, což je období velkých úklidů... Já si však na tyhle velké úklidy, kdy se smejčí celý byt do posledního smítka prachu, moc nepotrpím. Uklízím v průběhu celého roku, větší úklid dělám zpravidla jednou týdně, luxujeme kvůli psovi alespoň dvakrát týdně. Co už ale u nás bylo fakt potřeba bylo umytí oken. A protože mám dneska volno, ač s odporem, pustila jsem se do nich.

To jsme si pošmákli :)

Svatomartinská husa nebo kachna u nás nemůže chybět, a i když jsme ji nestihli na Martina v sobotu, pochutnali jsme si na ni v neděli k obědu. Nechci se moc chválit, ale tentokrát se fakt povedla! :-) Pekla jsem ji pomalinku už od 5 hodin od rána a kachna se jen rozsypala, mňam!

Byla kachnička/husička i u vás? :) 

Svatomartinské rohlíčky a první sněhové vločky

O víkendu často peču něco dobrého ke kávičce, a když je dneska ten svátek svatého Martina, řekla jsem si, že bych mohla upéct nějaký tradiční svatomartinský moučník. Vybrala jsem jednoduché a rychlé svatomartinské rohlíčky bez kynutí. :)

U přehrady

Možná je tady poslední dobou těch psích příspěvků až moc, nemám teď bohužel nic jiného, čím bych se pochlubila a s tím naším chlupáček se můžu chlubit vždycky!

To jsme takhle i přes můj děsný kašel a protivnou rýmu vyrazily s kamarádkou k jablonecké přehradě. Ona vzala foťák, já vzala Matyho... a výsledkem jsou tyhle boží fotky! :)

Barevná podzimní procházka

 Listí u nás v Jablonci už pomalu opadalo, stromy jsou holé, příroda taková smutná, šedivá... Už jsem si říkala, že jsem letos ten barevný podzim úplně prošvihla a nestihla udělat jedinou podzimní fotku. V týdnu jsme se však vydali na toulky okolím Rokytnice nad Jizerou a tam byl barevný podzim stále v plném proudu! A tak jsem nelenila a cvakala spoušť jako šílená, abych tu podzimní nádheru vyfotila... :)

Javorové listí mám nejraději... a Matýskovi to v něm sluší :)

Lanovkou na Medvědín, po svých zpátky

Na neděli jsme měli plánovaný pěší výlet na Medvědín, ale jelikož mi nebylo moc dobře, rozhodli jsme se nakonec pro lanovku ( co mě to ale stálo přemlouvání, manžel odmítá platit za lanovku, když může na kopec vyjít pěšky zdarma - no jó, jenže plíce trénovaného sportovce netrpí na rozdíl od těch mých.... takže já měla z jízdy lanovkou radost :)). Pro Matýska byla jízda lanovkou premiéra. Nejdřív vypadal dost ustrašeně, ale jízdu zvládl na jedničku, je to šikulka.

Nahoru jsme vyjeli tak akorát včas, protože za chvilku celý kopec opět zahalila hustá mlha a začalo pršet. My si tedy aspoň na chvíli užili trochu výhledů do okolí... :)

Při zakoupení jízdenek na lanovku jsme dostali poukázku na kávu 1 +1 zdarma do restaurace Medvědín. Tu jsme tedy uplatnili, honem vypít kafe, cigárko ( já ne!!) a šup na cestu, než začne pořádný slejvák! 

Vzhůru na Kozí hřbety!

První podzimní dny tohoto roku jsme trávili v Krkonoších, ve Špindlerově Mlýně. Do kempu, kde jsme byli ubytovaní, jsme dorazili už v 10 hodin dopoledne, avšak ubytovat jsme se mohli až v 15 hodin odpoledne. Měli jsme spoustu času, a tak jsme v mapách zkoumali, kam bychom se mohli vydat. Nakonec jsme se rozhodli pro Kozí hřbety a nedalekou vyhlídku Krakonoš. 

V pátek nám počasí ještě přálo... :) Jdeme Dřevařskou cestou, celou dobu po červené.... a celou dobu do kopce!! 

Podzim u nás doma

Miluji dýně a vřesy, a tak u nás na podzim samozřejmě nesmí chybět. Kvůli našemu malému bytečku je však mohu pořídit jen v omezeném množství, koupila jsem tedy jen dva malé fialové vřesy a jednu hokaidó dýni, které jsem společně umístila na okenní parapet. Včera jsem si ze zahrádky přivezla ještě jednu větší dýni, tu jsem však ještě nestihla vyfotit, ale už má na parapetu také svoje místečko. :)

Trochu infantilní a kýčovitá dřevěná sovička nesmí v podzimní výzdobě chybět, přišla mi tehdy v obchodě roztomilá, tak ji teď přeci nenechám ležet ve skříni. :)

Do skupinky polštářků na pohovce v obýváku přibyl jeden nový, v červeno-béžové barvě, který jsem spíchla během jednoho deštivého odpoledne. Škoda, že na tom stroji nic víc než polštářek ušít nedokážu... :-D :)

Na dveřích mi letos podzimní věneček chybí, zatím mi tam visí ten ze svatby. Na ukázku jeden z podzimních věnců z loňských let, na přání zákaznice, nakonec si ho vyžádala i mamka a já doufám, že ji už i letos zdobí vchodové dveře! :)

Houby, houby a zase houby

Už v týdnu mě MANŽEL ( konečně můžu používat tohle označení :) ) zásoboval téměř denně plným košem hub, který nasbíral při procházce s Matýskem v lese. Já na houby chodím taky hrozně ráda, a tak jsem ho přemluvila, abychom na ně vyrazili i o víkendu. V neděli se u nás po dlouhé době ukázalo také sluníčko, a tak hurá do lesa! Jeli jsme jen kousíček od Jablonce, pod rozhlednu Černá Studnice. 

Les byl hub opravdu plný - jedlé, nejedlé, barevné, jedovaté... Co krok to houba! Škoda jen, že některé z hříbků už byly rozmáčené, za poslední dva týdny hodně pršelo. V lese jsme si užili také posledních letošních borůvek. :) 

V lese, ve kterém jsme v neděli byli, jsme nacházeli pouze hřiby hnědé ( ze kterých nám však smaženice a řízky chutnají nejvíce), praváček ani jeden. Ale pravých hřibů a křemenáčů jsme zas nasbírali dostatek během srpna v Kořenově. :-)

No a doma jsem se mohla pustit do čištění a zpracovávání hub, už 3. den po sobě! Část hub se suší, část hub už je v mrazáku, další jsem přidala do kulajdy, smaženice, šunkofleků a nesměly chybět naše oblíbené houbové řízečky, mňam! :) 

A co u vás, taky rostou? A jaký pokrm z hub je oblíbený u vás? :)

Houbové hody! :)

Dobrá zpráva - po dlouhém období sucha už zase rostou! :)

Dnes po obědě jsme vyrazili jen na krátkou procházku na louku u lesa v Jiřetíně pod Bukovou. Vzala jsem si s sebou malý košík, co kdybychom nááhodou narazili na nějaké houby. Jaké překvapení bylo, když jsme jen kousek od zaparkovaného auta měli košík hned plný. Poštěstilo se nám totiž nalézt dva výstavní hřiby, které byly větší než naše dlaň, a tak byl košík ve chvilce naplněný. Ještě jsme našli pár menších hříbků a jednoho kozáka, všechny houbičky byly schované na louce v trávě, v lese nebyla téměř ani jedna prašivka... :) Ale jen toho křemenáče letos né a né najít! A to jsme se pohybovali poblíž tolika břízek... Ale oranžová hlavička nikde.

Všechny houby byly krásně zdravé, bez jediného červíka. Hned jsme se pustili do řízků, bude i kulajda a zítra houbová omáčka s knedlíkem. :) Mňam!

Po houbových řízkách se můžu utlouct... :) 

A jak jste byli letos s houbařením úspěšní vy? Měli jste plné košíky nebo jste z lesa odešli z prázdnou? :)

Krásný odpočinkový víkend přeji

Podzimní tvoření a naše zahrádka

Vzhledem k tomu, že jsme se přestěhovali do bytu, tak jsem loni tvořila dekorace opravdu poskrovnu. Nebyl na to prostor a kvůli pracovnímu vytížení bohužel ani čas...
Tady malá ukázka podzimního tvoření z loňských let... :)

Dušičkové věnečky. Letos také musím jeden připravit pro dědu. :)