Hurá na Sněžku!

O víkendu jsme si nádherného počasí užívali v Krkonoších, ubytovaní přímo pod naši nejvyšší horou - v Boudě pod Sněžkou. Partnerovi jsem k narozeninám darovala víkendový skialpinistický kurz, který se konal právě zde. Já bych se svou zvadlou kondičkou účastníkům kurzu nejspíš nestačila, ale s Matýskem jsem si vymysleli svůj vlastní program. A tak jsem vyrazili - kam jinam než na Sněžku!

Vyrážíme pěšky do Pece pod Sněžkou. Cesta je úžasná, sluníčko nás krásně hřeje, sníh se třpytí jak tisíce diamantů. Míjíme Boudu v Obřím dole...

Samozřejmě nezapomínáme aportovat. Maty hopsá do hlubokého sněhu a vůbec mu to nevadí. Aportování je zkrátka jeho vášeň.... :) Co mě cestou dost štvalo byli pejskaři, kteří nechávají své psi na volno, bez vodítka. To já Matýska samozřejmě nechávám také, ale jakmile v dálce zbystřím jiného psa, lidi s kočárkem apod., ihned ho přivolám a připnu na vodítko. Přecejen je to "pan pes" a s některými ostatními pejsky se nemusí - umí taky pěkně zavrčet a zahrozit, až z něj jde strach. Ale některým pejskařům je tohle evidentně úplně šumák! Psa nechají bez vodítka a já se třesu strachy, aby k něčemu nedošlo. Maty už se nám párkrát s jiným psem pustil do rvačky, nesnese dominantní psy, a tak jsou mé obavy na místě. Člověk nikdy neví, jak pes zareaguje, ať už se jedná o našeho Matyho nebo o psa, který se k nám už z dálky řítí... Takových psů jsme cestou potkali asi pět, myslela jsem, že už mě vážně trefí. Ani jeden nebyl na vodítku..... Nic se sice nestalo, ale já měla nervy na pochodu. :) 

Zvažovala jsem, že bych na Sněžku  vyšplhala pěšky, ale netušila jsem, zda jsou prošlapané cesty ve sněhu, a tak jsem nakonec zvolila méně náročnou verzi, a to výjezd lanovkou. V zimě se na lanovku nestojí žádné fronty, to je paráda, kdysi jsme na Sněžce byli v září a čekali jsme na ni 2,5 hodiny! 

A jsme nahoře na hoře! :) 

Počasí bylo úžasné - svlíkala jsem bundu, jelikož bylo skutečně teplo i bezvětří. A ten výhled!! 

Maty krásné okolí musel taky samozřejmě okouknout... :)

Na Sněžce se nachází poštovna Anežka, můžete tedy zaslat pohled nebo dopis z úplně nejvyššího místa v ČR. Posíláme pozdrav ze Sněžky babičce, vypiji svařák a vracíme se zpátky na hotel. 

V naší Boudě si objednávám vynikající kapučíno a relaxujeme v útulném pokojíku. Byl to báječný výlet! :)

A  na závěr ještě náš skialpinista - před celodenní túrou a při lavinovém školení. 

Víkend to byl báječný, zkazila mi to pouze probdělá noc ze soboty na neděli - ubytoval se vedle nás jakýsi pár, který se celou noc velmi hlučně oddával postelovým hrátkám. Podotýkám, že zdi pokojů byli téměř papírové! Vždycky jsem se modlila, abych na takové lidi v hotelu nikdy nenarazila, bohužel, tohle si asi jednou zažije každý... No, tak snad si tu noc užili alespoň oni! :-D Ale tohle tedy nepochopím, styděla bych se jako blázen.... :) Takyže nedorazili ani na snídani! :D